|
|
Autonomie vůle zůstavitele
Šotová, Sandra ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Rigorózní práce pojednává o svobodné vůli zůstavitele. Celý obsah je rozdělen do 5 kapitol, které jsou následně členěny na podkapitoly, kde jsou podrobně vysvětleny pojmy, instituty a náležitosti k dané problematice. Tato práce je zaměřena především na výklad současného ustanovení dědického práva, které je doplněno rozhodovací činností soudů, tedy judikaturou. Současně je každá kapitola, která pojednává o nynější právní úpravě komparována s návrhem nového občanského zákoníku. Součástí je i historický přehled, který počíná římským právem. V závěru je věnována celá kapitola návrhu nového občanského zákoníku, kde jsou zmíněny instituty, které nebyly pojaty v předchozích kapitolách.
|
|
|
Darování pro případ smrti
Drachovský, Ondřej ; Frinta, Ondřej (oponent)
Darování pro případ smrti Abstrakt Dědické právo, do jehož širšího pojetí spadá též institut, jemuž je zasvěcena tato práce, bývá nazýváno srdcem občanského práva. Toto pododvětví v sobě totiž propojuje jak aspekty majetkové (smluvní), tak osobní (rodinné). Rekodifikace přinesla významnou změnu právní úpravy dědického práva spočívající též v renesanci řady staronových právních zařízení, včetně darování pro případ smrti. Cílem této práce je podat komplexní kritický výklad právní úpravy darování pro případ smrti, přičemž důraz je kladen především na problematické aspekty a bílá místa této úpravy. Právní úprava je hodnocena z hlediska praktické využitelnosti, autor se dále výkladem pokouší překlenout úskalí, jež skýtá lex lata. Aby práce nevyzněla pouze jako prázdná kritika, nabízí v rámci resumé též návrh legislativního řešení de lege ferenda. Práce je systematicky rozčleněna na šest částí, jež se pro větší přehlednost dále dělí na dílčí kapitoly a podkapitoly. Prvá část líčí historickou genezi a vývoj darování pro případ smrti. Terminologickou základnu poskytuje část druhá, jež odpovídá na otázku, kdy je darování pro případ smrti posuzováno jako odkaz a kdy jako obligace. V části třetí následuje rozbor vybraných náležitostí donationis mortis causa, klíčové je zamyšlení nad eventualitou darování veškerého...
|
|
|
Zaměstnanecké benefity poskytované zaměstnavatelem jako projev autonomie vůle v pracovněprávních vztazích
Rejchrtová, Aneta ; Štefko, Martin (oponent)
Práce se zabývá zaměstnaneckými benefity, přičemž na ně pohlíží jako na projev autonomie vůle v pracovněprávních vztazích. Bez principu autonomie vůle by totiž nemohly být poskytovány ani využívány. Díky dispozitivnosti právních norem je mohou zaměstnavatelé poskytovat, kogentními normami jim jsou pak stanoveny hranice. Ač je téma zaměstnaneckých benefitů, jakožto součást péče o zaměstnance, spíše tématem personalistickým, je zajímavé se na ně i pro jejich rostoucí význam podívat i z pracovněprávního hlediska. Nejprve se práce snaží přiblížit fungování principu autonomie vůle v pracovněprávních vztazích, poté obecně popisuje právní souvislosti zaměstnaneckých benefitů a následně uvádí i problematiku související s několika konkrétními typy zaměstnaneckých benefitů. Na závěr se práce snaží nastínit pohled zástupců zaměstnanců a zástupců zaměstnavatelů na zaměstnanecké benefity, a to pomocí poznatků získaných od zástupce ČMKOS a zástupce Hospodářské komory. Tomuto odpovídá i členění příslušných kapitol. Cílem práce je tak nastínit problematiku zaměstnaneckých benefitů v právních souvislostech, a to mj. i za pomoci příslušné judikatury. Zaměstnanecké benefity sice nejsou právní úpravou výslovně upraveny, jde o jakési dobrovolné plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci nad rámec povinností...
|
|
|
Darování pro případ smrti
Drachovský, Ondřej ; Frinta, Ondřej (oponent)
Darování pro případ smrti Abstrakt Dědické právo, do jehož širšího pojetí spadá též institut, jemuž je zasvěcena tato práce, bývá nazýváno srdcem občanského práva. Toto pododvětví v sobě totiž propojuje jak aspekty majetkové (smluvní), tak osobní (rodinné). Rekodifikace přinesla významnou změnu právní úpravy dědického práva spočívající též v renesanci řady staronových právních zařízení, včetně darování pro případ smrti. Cílem této práce je podat komplexní kritický výklad právní úpravy darování pro případ smrti, přičemž důraz je kladen především na problematické aspekty a bílá místa této úpravy. Právní úprava je hodnocena z hlediska praktické využitelnosti, autor se dále výkladem pokouší překlenout úskalí, jež skýtá lex lata. Aby práce nevyzněla pouze jako prázdná kritika, nabízí v rámci resumé též návrh legislativního řešení de lege ferenda. Práce je systematicky rozčleněna na šest částí, jež se pro větší přehlednost dále dělí na dílčí kapitoly a podkapitoly. Prvá část líčí historickou genezi a vývoj darování pro případ smrti. Terminologickou základnu poskytuje část druhá, jež odpovídá na otázku, kdy je darování pro případ smrti posuzováno jako odkaz a kdy jako obligace. V části třetí následuje rozbor vybraných náležitostí donationis mortis causa, klíčové je zamyšlení nad eventualitou darování veškerého...
|
|
|
Darování pro případ smrti
Drachovský, Ondřej ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Darování pro případ smrti Abstrakt Dědické právo, do jehož širšího pojetí spadá též institut, jemuž je zasvěcena tato práce, bývá nazýváno srdcem občanského práva. Toto pododvětví v sobě totiž propojuje jak aspekty majetkové (smluvní), tak osobní (rodinné). Rekodifikace přinesla významnou změnu právní úpravy dědického práva spočívající též v renesanci řady staronových právních zařízení, včetně darování pro případ smrti. Cílem této práce je podat komplexní kritický výklad právní úpravy darování pro případ smrti, přičemž důraz je kladen především na problematické aspekty a bílá místa této úpravy. Právní úprava je hodnocena z hlediska praktické využitelnosti, autor se dále výkladem pokouší překlenout úskalí, jež skýtá lex lata. Aby práce nevyzněla pouze jako prázdná kritika, nabízí v rámci resumé též návrh legislativního řešení de lege ferenda. Práce je systematicky rozčleněna na šest částí, jež se pro větší přehlednost dále dělí na dílčí kapitoly a podkapitoly. Prvá část líčí historickou genezi a vývoj darování pro případ smrti. Terminologickou základnu poskytuje část druhá, jež odpovídá na otázku, kdy je darování pro případ smrti posuzováno jako odkaz a kdy jako obligace. V části třetí následuje rozbor vybraných náležitostí donationis mortis causa, klíčové je zamyšlení nad eventualitou darování veškerého...
|
|
|
Rozhodčí řízení v rámci pravidel Mezinárodní obchodní komory se sídlem v Paříži (ICC)
Žilinčíková, Ivana ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Arbitráž jako mimosoudní forma řešení obchodněprávních sporů je stále více popularizována. Na mezinárodní úrovni je nejvýznamnější institucionalizovanou arbitráží rozhodčí řízení podle rozhodčích pravidel Mezinárodní obchodní komory se sídlem v Paříži. Jedním z důvodů volby tohoto typu arbitráže je zejména mezinárodní význam a autorita, kterou v rámci mezinárodního obchodního styku oplývá Mezinárodní obchodní komora a její přidružené instituce zejména v daném případě tedy Soud ICC. Tento typ rozhodčího řízení považuji za jednu z nejvhodnějších forem rozhodování mezinárodních obchodních sporů, co také potvrzuje historie jejího vývoje, výhody, které poskytuje svými zásadami a autorita, kterou oplývají rozhodčí nálezy. Procesní adaptabilita řízení a vysoká odbornost rozhodců poskytuje skvělou půdu pro hladký průběh celého řízení. Základními zásadami tohoto typu rozhodčího řízení je autonomie vůle stran, zásada rovnosti stran, neveřejnost, diskrétnost, rychlost a ekonomičnost. Největší tlak je kladen právě na členy senátu, kteří při svém rozhodování musí kromě dodržení Pravidel důrazně respektovat také imperativní předpisy a veřejný pořádek státu místa konání arbitráže a také státu, ve kterém má být nález následně vykonán. Každá fáze od podání návrhu na zahájení rozhodčího řízení na Sekretariátu, přes...
|
|
|
Občanskoprávní odpovědnost v případě nerespektování dříve vysloveného přání
Mayerová, Vendula ; Holčapek, Tomáš (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Shrnutí Občanskoprávní odpovědnost v případě nerespektování dříve vysloveného přání Účelem této diplomové práce je analýza a popis problematiky občanskoprávní odpovědnosti ve specifickém případě nerespektování pacientova dříve vysloveného přání lékařem. Institut dříve vysloveného přání byl do českého právního řádu poprvé zaveden Úmluvou o lidských právech a biomedicíně v roce 2001 a později zákonem č. 372/2011 Sb., zákon o poskytování zdravotních služeb. Ačkoli již nelze považovat dříve vyslovené přání za nový institut českého práva, není v praxi příliš využíván. K tématu občanskoprávní odpovědnosti v předmětném případě dosud nebyla vytvořena judikatura a praxe trpí fatálním nedostatkem zkušeností. Nejistota ohledně nastíněné problematiky způsobuje, že lékaři se zdráhají zřídka se objevující dříve vyslovená přání respektovat, neboť se obávají případné trestní odpovědnosti za neposkytnutí zdravotní péče nebytné pro záchranu života pacienta. Tato diplomová práce se snaží vyzdvihnout váhu pacientovy svobodné vůle a současně poukazuje na skutečnost, že i záchrana pacientova života může způsobit nežádoucí právní odpovědnost lékaře. Zabývá se primárně analýzou a rozborem této odpovědnosti v kontextu obecné úpravy občanskoprávní odpovědnosti v českém právu a pokouší se také nastínit problematiku možných nároků...
|
|
|
Autonomie vůle pacientky při porodu
Sedláček, Tomáš ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Stránka 1 z 2 Resumé Diplomová práce pojednává o tématu autonomie vůle rodičky při porodu. Hlavním cílem práce je zejména analýza právní úpravy týkající se poskytování zdravotních služeb v souvislosti s porodem a meze autonomie vůle pacientky v této situaci. Práce si klade za cíl zejména prozkoumat problematiku autonomie vůle pacienta dle platné a účinné právní úpravy v České republice s ohledem na postupné prosazování principu rovnosti pacienta a poskytovatelů zdravotních služeb, přičemž tato problematika je vztažena k relativně specifické oblasti porodů. V práci je jednak nastíněna obecná právní úprava, vztahující se k postavení pacienta a poskytovatele zdravotních služeb a jejich vzájemnému vztahu. Tato právní úprava je pak následně použita na poskytování zdravotních služeb v souvislosti s porody. Na konkrétní problémy je pak aplikována judikatura jak tuzemských soudů, tak i Evropského soudu pro lidská práva. Jednou z řešených oblastí je i právní povaha porodního plánu, jako jednoho ze základních prostředků projevu autonomie vůle pacientky. Řešena je především právní povaha porodního plánu jako právem neupraveného institutu. Jsou vymezeny možné právní následky porodního plánu jako informovaného souhlasu, odmítnutí poskytnutí zdravotních služeb a dříve vyslovených přání. Tyto instituty jsou podrobněji...
|
|
|
Zákaz diskriminace a svoboda jednotlivce
Buchtová, Kateřina ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
Tato práce zkoumá slučitelnost působení zákazu diskriminace v soukromoprávních vztazích a principu autonomie vůle, který je základní zásadou soukromého práva. Za tímto účelem práce analyzuje oba principy a jejich limity, zkoumá jejich konflikt a možnou koexistenci. Práce se nejprve zabývá zákazem diskriminace v soukromoprávních vztazích a rozsahem jeho působení. Tento rozsah je omezen jednak působností zákona a jednak určitými výjimkami ze zákazu rozdílného zacházení. Vzhledem k tomu, že antidiskriminační právo nemá zatím v České republice příliš dlouhou tradici, je pro výklad norem antidiskriminačního práva použito také mezinárodní právo a právo Evropské unie, včetně judikatury příslušných soudů. Práce se dále zaměřuje na princip autonomie vůle, který je základním předpokladem realizace vůle jednotlivců v soukromém právu. Kromě obsahu principu autonomie vůle rozebírá práce i jeho omezení normami soukromého práva, zejména občanským zákoníkem a zákoníkem práce. Na konflikt zákazu diskriminace a autonomie vůle jednotlivce lze nazírat různými způsoby, z nichž některé tato práce uvádí. Ve své podstatě jde o konflikt dvou základních práv, rovnosti a svobody. Střet dvou základních práv je v právní teorii i soudní praxi řešen jejich vzájemným poměřováním. Protože se tato práce zaměřuje na české...
|
|
|
Autonomie vůle zůstavitele
Šotová, Sandra ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Rigorózní práce pojednává o svobodné vůli zůstavitele. Celý obsah je rozdělen do 5 kapitol, které jsou následně členěny na podkapitoly, kde jsou podrobně vysvětleny pojmy, instituty a náležitosti k dané problematice. Tato práce je zaměřena především na výklad současného ustanovení dědického práva, které je doplněno rozhodovací činností soudů, tedy judikaturou. Současně je každá kapitola, která pojednává o nynější právní úpravě komparována s návrhem nového občanského zákoníku. Součástí je i historický přehled, který počíná římským právem. V závěru je věnována celá kapitola návrhu nového občanského zákoníku, kde jsou zmíněny instituty, které nebyly pojaty v předchozích kapitolách.
|
host ::
RSS.